Zdravotní rizika na cestách

   Tak cestování s sebou nese určitá rizika, to je jasné, takže dnes se podíváme na to, na co si dát pozor:

   Tak předně jsme řidiči, takže tím začneme: Čím často trpí řidiči, kteří hodně jezdí, to je obezita a hemoroidy. Musíme dobře jíst a hýbat se, nejen sedět za volantem. Také si vozte nějakou židličku, nebo podsedák, ať si venku nesedáte na studenou lavičku.

   Dále podle statistik řidiči z povolání (kterým se svým životním stylem podobáme), jsou druhou nejohroženější skupinou alkoholismem. Ale ti profesionální si nemohou dát přes týden, tak si to o víkendu vynahrazují, my si můžeme někde zastavit, něco si dopřát, ráno to naspat a jet dále podle svého tempa, ne že nás někdo kontroluje a honí. Ale přeci jen: Řídit auto je stresující, tak dávejte pozor, jak uvolňujete svůj stres...

   Pak tu jsou úrazy, bouračky... Pokud narazíte na nějakého magora, tak tady se asi nic nedá poradit, jak řekl Werich: „Srážka s blbcem je horší než srážka s volem“. Někdy to není blbec, kdo zavinil nehodu, zkrátka dějí se různé věci... Jediné, co my můžeme udělat jako prevenci havárií, je modlit se k Bohu za ochranu a hlídat sami sebe: Sám nedělat blbosti, před cestou se dobře vyspat a dodržovat hlavní zásady bezpečné jízdy.

   O řízení auta jste už asi toho načetli hodně, ale přeci jen řídit obytné auto má oproti osobním vozům určitá specifika, tak pokud jste teprve nedávno „přesedlali“ z malého vozu do většího, pro Vás připravuji článek o řízení obytňáku.

   Tak vedle toho, že jsme řidiči, jsme také (hlavně 8-) cestovatelé. S cestováním jsou spojena další rizika, takže jsme ohroženi dvakrát 8-) 

   Tak nebudeme se bavit o nějakých exotických zemích, o tropech apod. To je zvláštní kapitola, to musíte konzultovat s někým, kdo se zaměřuje na tropickou medicínu. Jsou na to jiné weby a zvláštní pracoviště. My zůstaneme v našem podnebním pásmu: Tak měl jsem jednu známou, ta letěla do USA, o kterých si myslela, že je to výkvět civilizace, nejlepší země na světě atd. Napila se tu vody z kohoutku a ochrnula na obě nohy 8-( Na to si dávejte pozor i v Evropě, uvědomte si, že Československo mělo perfektní síť pitné vody: Všechny ty přehrady, úpravny vod, státní normy atd. Také kanalizace a čističky odpadních vod. Sice už se to zhoršuje, ale ještě těžíme z dědictví té doby, která toto vše vybudovala. Jinde v Evropě nemají takovou kvalitu vody, proto dávejte pozor, kde si jí točíte: Musí tu být přímo cedulka, že se jedná o pitnou vodu! Nebo si kupujte balenou. Ať nedostanete nějaké mikroby nebo parazity.

   Ohledně té vody: Já, když jsem začal cestovat, tak jsem si všiml, že mé tělo už bylo zvyklé na určitou vodu. Když jsem přejel v Česku do jiného kraje, kde byla jiná voda, tak přestože byla kvalitní, byla jiná a můj organismus na ni reagoval špatně. Pak jsem si na ní zvykl, přejel jinam a problém se opakoval. Začal jsem to řešit tak, že jsem si v místě svého pobytu naplnil láhev do poloviny a po příjezdu do jiné lokality jsem láhev doplnil místní vodou. Tím se to smíchalo a pro organismus to nebyl šok, ale pozvolný přechod...

   S tou vodou (ale samozřejmě i s jídlem) souvisí nejčastější problémy, které mají lidi na cestách, a to jsou střevní potíže: Vozte si, nebo kupte na místě nějaká probiotika. Já na cestách piju kefír a také prý česnek je dobrý, že Vás čistí... Antisepticky působí černý čaj a alkohol.

   Pokud nejedete z východu na západ nebo ze západu na východ, kde jsou zhruba stejné přírodní podmínky, a jste víceméně v klidu, ale jedete na sever či jih, bude se měnit podnební pásmo, tedy: Jiné rostliny, tady pozor na alergie, a jiní živočichové, tady pozor na hady, pavouky a různý hmyz. Pokud jedete k moři, pozor na mořské živočichy: Žraloky, medúzy, mořské hvězdice apod. Dávejte pozor, kam šlapete. V horách jsou medvědi nebo vlci. Také mývalové: Kamarád byl ve Švédsku a říkal, že ho místní vzali do lesa na houby a strkali si keksy do ponožek: Když se k nim přiblížil mýval, zakousl se do kotníku a jak uslyšel to křupnutí, tak utekl. On má za cíl prokousnout Vám kost, tedy čeká na to křupnutí.

   Psi: V mnoha zemích se potulují divocí psi, individuálně, i ve smečkách. Pozor v horách, kde se volně pasou ovce: Pastýři tu s nimi zanechají cvičeného psa a jdou domů. Ten pes fakt chrání stádo a je drsný! Pokud na něj narazíte, nedívejte se mu do očí a jděte jiným směrem, než je stádo, prostě to trochu obejděte. Hlavně si nechtějte pohladit nějakou ovečku, nebo si  sní udělat fotku!

   V pohoří Šar Planina žije divoce pes, který se jmenuje Šarplaninec. Jednou jsem na něj narazil: Zaparkoval jsem v horách a šel si do garáže vyndat boty na túru, on se ke mně potichu přikradl zezadu a když jsem se otočil a narovnal, stál tam a dívali jsme se do očí, tak byl vysoký. Ale byla to fena a přivedla štěňata, tak jsem jim nalil kefír a byl jsem kámoš 8-) Pro takové situace, když v autě vařím, nevyhazuji kosti, ale dám je do ledničky, když někde parkuji a kolem se začnou sbíhat ti psi, hodím tu kost dále od auta a oni běží za ní, já mohu vystoupit. I pak, jak jdu, oni mě nechají: Ví, že jsem jim něco dal.

   Paraziti: Ty si hodně lidí přivezlo v těle, buď z vody, masa nebo ovoce. Ale to nemusíte nikam jezdit, můžete je dostat už i tady z vody, jejíž správu převzala francouzská firma a kvalita už není, co bývala, nebo z masa třeba ve vietnamském bistru, či z banánů v obchodě před Vaším domem...

   Pak jsou časté úrazy a otravy. K úrazu můžete přijít i doma. O otravách slýchám a čtu spíš v souvislosti s těmi exotickými zeměmi, že by se někdo otrávil v Evropě, o tom nevím... Leda z nějakých hub.

   V některých zemích jsou časté sesuvy půdy, pozor v lese, ať se neuvolní nějaká skála či strom a nespadne to na Vás. Já byl např. na jednom parkovišti v horách a slyšel jsem, jak se drolí skála, která tu byla a padaly z ní kameny, ty byly vidět i roztroušené po zemi... Raději jsem přeparkoval. Jednou jsem se ve skalní soutěsce dostal do nějaké kolony aut, co tu stála: Ostatní řidiči mi řekli, že se urval kus skály a zablokoval silnici, čekalo se na techniku, až přijede a odstraní překážku.

   Také pozor na miny, např. v Bosně, kde zůstaly někde z té poslední války. Minová pole jsou většinou označená výstražnými cedulemi, ale úplně přesně si nikdo nepamatuje, kde všude se ty miny pokládaly, tak když jdete lesem nebo po poli, držte se cest a neodbočujte do volné přírody. Zaminované jsou i domy: Když uvidíte prázdný dům třeba v Chorvatsku, nelezte dovnitř: Odsud byla vyhnána srbská menšina a zaminovali jim domy, kdyby se vrátili, tak ať vybouchnou v baráku.

   Karma funguje: V Chorvatsku bylo nedávno zemětřesení a domy spadly na lidi.

   V jižní Evropě se také samovolně vzněcují stromy horkem, pozor na požáry.

   Pozor na kůži: Já měl alergii na jižní slunce, zčervenala mi, a vyskákaly pupínky, ale pomohla mi nějaká místní mast. Kamarád měl zase omrzliny: Šel vysoko v horách, svítilo slunce, jemu bylo subjektivně teplo, tak šel v tričku a večer měl úplně červené ruce a štípala ho kůže, pak mu místní řekli, že přes den bylo mínus deset stupňů...

   Chraňte si zrak: Jižní slunce pálí a svítí více, než my jsme zvyklí: Všimněte si, že dost místních nenosí sluneční brýle, ale oni tam žijí a jsou zvyklí. Vy si je určitě vezměte. Můžete být oslněni, něco přehlédnout a přimotat se do dopravní nehody. Já měl jednou zánět očí, ale pomohly mi nějaké místní kapky do očí. Tři dny jsem však nemohl řídit auto..

   Pokud cestujete do nějaké země, předem si o ní něco zjistěte, ať víte, v čem chránit své zdraví.

   Sám jsem procestoval některé státy, ty Vám představím ve zvláštní sekci na tomto webu, kde rozeberu jednotlivé země.

   Co s sebou určitě vozit, takovou tu běžnou výbavu lékárničky? Živočišné uhlí, sprej na popáleniny, pokud Vás ožehne jižní slunce, gel na kůži po poštípání hmyzem, B komplex, který si dejte preventivně: Odpuzuje komáry a klíšťata –ale bohužel také ženy 8-(. Prostředky proti alergii: Nosní sprej, oční kapky a tabletky. Pokud Vás štípne nějaký hmyz, nebo přijdete do styku s rostlinami, které jste ani nevěděli, že existují, a budete na ně mít reakci, ať teprve nesháníte něco, ale máte hned po ruce.

   A ještě Vám napovím jednu věc, co si vozit, řeknu anekdotu: Baví se dvě kamarádky a jedna si stěžuje druhé: "Dříve jsme se s manželem hádali tak, že na mne žárlil, to bylo pořád jen: „Kdo Ti volal, čemu ses smála, kdo to byl, jak Tě zdravil, proč si se ohlédla za tím chlapem, s kým si to esemeskuješ, kam jdeš?" To všechno mi lichotilo, ale už je to pryč, teď, jak se se mnou hádá: "Kam jsi mi dala Voltaren, Ty jsi ho měla poslední! Kde je moje koňská mast, zase jsi uklízela?!" 8-) Takže: Pochopili jste, co si ještě přibalit? 8-)

   Jinak myslet úplně na všechno a brát toho s sebou na cesty hodně, je zbytečné: Lékárny jsou všude, když nastane nějaký neočekávaný problém, je lepší jít do místní lékárny, oni mají pro jejich podnební pásmo odpovídající prostředky, které byste tady ani nesehnali...

   Pokud berete nějaké léky pravidelně, ty si vezměte do zásoby, ale mějte od nich balení a příbalový leták, na hranicích se léky dost kontrolují, tak ať prokážete, co jsou zač ty Vaše, jinak je budete muset hodit do koše. Také, kdyby Vám došla zásoba, podle toho příbalového letáku Vám v místní lékárně vydají obdobný lék.

   Tak přeji hodně zdraví, žádné úrazy, nešlapejte na hady a nejezte muchomůrky 8-) ať v pořádku dojedete tam, kam toužíte!