Peníze/Platby

   Takže častá otázka u lidí je, jestli platit raději kartou nebo hotovostí. Je lepší být připraven na obě varianty, já např. preferuji platby v hotovosti, ale některé automaty na elektřinu jsou pouze na kartu, nebo také se mi to stalo na myčce, že se dalo zaplatit pouze kartou a obávám se, že to bude stoupat, počet míst, kde s hotovostí neuspějete.

   Někde je to ještě horší: Např. na Slovensku jsem si nechal auto v horách, že přejedu vlakem někam a odtud se pěšky vrátím k autu, taková tůra. Tady se nedala koupit jízdenka ani na zastávce, ani ve vlaku, jedině přes aplikaci v mobilním telefonu, ale já měl zrovna „mobil-debil“, tedy ne ten chytrý, ale nějaký starý. Tak jsem se vůbec nechytal. No, alespoň jsem jel zadarmo 8-)

   Některé Stellplatzy to také tak mají, že závora u vjezdu se Vám otevře teprve, až se zaregistrujete přes nějakou aplikaci v telefonu, tam se Vám začíná načítat čas a pak se to při výjezdu zaplatí také telefonem.

   Podobně parkovací stání v některých městech, také to lze jen přes sms nebo načtením qr kódu, takže zase ten chytrý telefon, ale když jste v nějaké zemi mimo EU, kde Vám to sežere za služby českého operátora velké částky, tak tady lidi mají ve zvyku si ty telefony raději vypnout... Já jsem třeba pak někomu z kolemjdoucích dal drobné, ať mi pošle tu sms ze svého telefonu... Když jsem věděl, že v té zemi budu delší dobu, nebo že se tam vracím častěji, a že ji tedy využiji, tak jsem si zařídil i místní sim kartu.

   Situace se mění, když jedete někam do zahraničí, tady jsou místa, kde se kartou zaplatit nedá. Je to někde v horách, kde není signál a internetové připojení, ale zažil jsem i místa bez elektřiny.

   Také pokud se rozhodnete koupit si potraviny ne v běžném obchodě, ale v bio kvalitě od místních zemědělců. Tady musíte mít hotovost, s kartou neuspějete: Prodejce nemá ani to zařízení na placení kartou, je to drobný zemědělec a vše pěkně z ruky do ruky! Ale české Koruny Vám tu nebudou k ničemu, pochopitelně. Hodně lidí spoléhá na Eura, ale také to není jednoznačné, třeba v Polsku mi nikde nevzali Eura, nebo v Chorvatsku, ještě když byla Kuna. V Turecku také na ně nebyli zvědaví... Tady všude jsem musel naběhnout do směnárny, nebo si v bankomatu vybrat místí peníze. 

   Takže ne všude zaplatíte v Eurech a je lepší mít vždy s sebou i peníze v místní měně. Já, protože jezdím často někam, při návratu nemusím utratit všechno do mrtě, ale mám takovou peněženku, kterou požívají číšníci, kde je hodně přihrádek. Z každého státu tu mám nějaké peníze. Až příště zase někam pojedu, hned při překročení hranic, ještě než se dostanu do směnárny nebo k bankomatu, tak mám něco k dispozici.

   Co se týče místní měny, je lepší si ji vybrat na místě z bankomatu, nebo si ji předem vyměnit ve směnárně?

   V Česku měním pouze Eura. Ty si pak vyměníte kdekoliv. Např. do Makedonie a do Srbska jsem v české směnárně neviděl Dináry nebo do Albánie Leky. Jednou jsem si měnil Hřivny na Ukrajinu, ale pak jsem zjistil, že se mi to nevyplatilo, příště jsem měnil raději na Ukrajině Eura za Hřivny. A tak, i když nabídka směnáren se rozšiřuje a možná bych viděl měnit i peníze do méně obvyklých zemí, já osobně bych raději vzal jen Eura a vyměnil bych si je pak až v té které konkrétní zemi. 

   Stejně si pamatuji, že to bylo na Slovensku, dokud měli Koruny: Tehdy měnit v Česku bylo méně výhodné, než měnit na Slovensku.

   Místní měna: Jít do směnárny, nebo vybrat si z bankomatu? Jak kde. Někde Vás odrbe bankomat za výběr, to si ověřte, jakou máte kartu a jak je to v případě Vaší banky s výběrem hotovosti v zahraničí. Já měl kartu, ze které se mi to nevyplatilo, tak jsem si v jiné bance zařídil ještě kartu na tyto cesty, kam si převedu nějakou částku. Také mám u jedné banky účet v Eurech, ty se dají potom vybrat v zahraničí v bankomatu, který dává Eura, ale musel bych si je tam předem v Česku vložit, takže stejně napřed vyměnit, tak to si je rovnou nechám v hotovosti...

   Než začnete měnit v zahraničí Eura za místní peníze, sledujte na internetu aktuální kurs, ať si jej porovnáte s tím, který nabízí směnárny, kde se to může lišit: Určitě neměňte někde hned u hranic, nebo na nádraží či na letišti, tady je to upravené na západní turisty, lepší je počkat někde do města.

   Aktuální kurs si také přepište i na papír, ten noste s sebou, ať se orientujete v cenách... Já si vypisuji i kursy mezi jednotlivými měnami, např. jsem měl ze Srbska Dináry a přejel do Bosny, kde u hranic žili Srbové a ti nechtěli brát Marky, požadovali Dináry, ale ceny byly uvedené v Markách... Nebo mi zbyly po návratu z Makedonie Dináry a chtěl jsem si je cestou vyměnit za srbské... Jednou jsem překračoval vícekrát Dunaj ze srbské strany do Rumunska a pak zpátky... Vypište si kursy měn těch zemí, které hodláte navštívit, ať to nemusíte pořád přepočítávat přes Euro.

   Jsou země, kde Vám rozhodně nedoporučuji měnit si peníze na ulici u lidí (hlavně, pokud Vám to budou sami nabízet, to mají připravenou nějakou fintu), nebo v restauraci, ale jsou i země, kde je to naprosto běžné a je to v pohodě: Hodně místních pracuje v Evropě, kde jsou placeni v Eurech, a tak jich má každý plné kapsy, jimi zaplatí a číšník jim vrátí drobné podle aktuálního kursu v místní měně. Nemusíte pak do směnárny.

   Protože každá země to má jinak, rozhodl jsem se tady na webu, ačkoliv není primárně cestovatelský, vytvořit sekci, kde popíši své zkušenosti z jednotlivých zemí. Nebude tu jen o penězích, ale o přírodě, počasí, lidech, o jídle a pití, o hraničních přechodech apod.

   Když si u nás vyměníte Eura, raději si nechte dát i menší bankovky. Mince: Většinou Vám je nevezmou, budou chtít bankovky, tak ať máte u sebe i ty nejmenší, pětieurovky. Ale v těch zemích, kde žijí ti zahraniční dělníci, tak Vám vezmou i drobné, číšník si je pak vymění u někoho, kdo odjíždí do Německa... Jinak mince se také vyplatí mít, po cestách potkáte žebráky, kteří budou vděční za nějaký drobný penízek, oni Vám pak požehnají a získáte přímluvu u Boha.

   Eura je samozřejmě výhodnější vyměnit si předem, v zimě je lepší kurs, než potom v létě, kdy lidé více cestují a tak to směnárny zvednou...

   Pak jsou tu i jiné prostředky, kterými můžete „zaplatit“, než jsou peníze: Já s sebou vozím vždy nějaké české pivo, kofolu, bonbóny a čokolády. Někde na vesnici to někomu daruji a on mi začne na oplátku snášet všechno možné. Např. jsem jednomu pánovi ze servisu dal plechovku piva, ten mě zatáhl na benzínku a koupil mi deset piv. Nebo Srbové, kteří byli bombardováni Američany, tak když jsem jim dal kofolu a vysvětlil, že je to antiamerická limonáda, tak byli nadšeni a začali mi dávat všechno možné. Řidiči kamionu jsem dal doutníček a on mi dal celou krabičku cigaret. Tu jsem zase mohl směnit za něco jiného, to je také platidlo. 

   Jinak k těm řidičům kamiónů a dodávek: Téměř každý, kterému jsem dal někde na parkovišti plechovku českého piva (v Evropě hodně ceněného), tak mi dal svoje telefonní číslo a napsal svojí adresu s tím, že když se někdy ocitnu v jeho kraji v nouzi, tak u něj je vždy někdo doma, kdo mi pomůže. Už mám slušnou síť kontaktů 8-) Nikdy nevíte...

  S tím pivem: Na hranicích mě třeba odstavila pohraniční policie, že mi prohledají celé auto, já jim dal plechovku piva, podívali se, nadšeně vykřikli: „České“! „Jeď!“ a nekontrolovali mě. Samozřejmě jsem měl co skrývat 8-)

   Dále: V jedné cukrárně jsem dal paní čokoládu a pánovi plechovku piva, hned nám začali nosit na stůl dorty a zmrzliny, pak nám tu vyprali povlečení a nechali nás parkovat u sebe ve dvoře. Jednomu sedlákovi jsem dal pytlík bonbónů pro děti, hned mi dal meloun, papriky, rajčata a láhev domácí pálenky. Jinde jsme dali plechovku piva někomu, zatáhl nás domů, flašku slivovice jsme museli vypít s ním a druhou nám dal na cestu. Jeden celník mi za plechovku piva dal láhev koňaku. Nejedná se o obchod, ale o to, že si s někým „sednete“, někomu uděláte radost a on Vám to mnohonásobně vrátí... Takto jsme dostali porůznu zeleninu, ovoce, domácí limonády, marmelády, med, pečivo, alkohol, možnost parkování, doplnit si vodu, vyprat si věci... Poznat lidi a popovídat si, to patří k cestování stejně tak, jako vidět přírodu, památky apod.

    Ale musíte to umět, nabídnout něco, také vycítit komu, a ještě vychytat ten pravý moment, ať nepůsobíte jako nějaký angrešťák 8-) Pozor na rozdávání bonbónů dětem! Víte, jak chodili ti „lesněnkáři“ kolem škol... Tak ať si někdo o Vás nepomyslí, že jste „strýček Pedo“.

   Tak ještě ty peníze: Když se Vám stane, že Vám zbydou nějaké místní, že je nestihnete utratit nebo vyměnit zpátky a v českých směnárnách by je Vám nevzali, a pokud si je nechcete nechat na příští cestu, tak je můžete vyměnit v Česku někde na čerpací stanici, kde parkují kamióny: Prohlédněte si SPZ kamionů a oslovíte řidiče.

   Občas se mi stává, že mě osloví někdo v zahraničí, kdo má české Koruny a tamní směnárna mu je nevymění, tak poprosí, jestli bych mu je vyměnil. To třeba, že někde byli Češi a doufali, že zaplatí kartou, to nešlo a dali mu Koruny, nebo jeden pán vybral kašnu, kam Češi házeli mince. Určitě tím někomu pomůžete a možná i sobě: Ten člověk ty peníze u sebe mohl mít pěkně dlouho a některé staré bankovky i mince mají sběratelskou hodnotu. Ověřte si to na internetu a možná... 8-)