Parkování

  Zásadní rozdíly mezi spaním v domě, bytě nebo na chatě a v autě jsou dva:

1. Rovnováha: V budovách je (většinou 8-) rovná podlaha, tedy i postel na které ležíte, bude rovně. V autě bude záležet, jak se Vám podaří zaparkovat. Pokud jedete do kempu, tady většinou je upravený terén, místa na stání automobilů a stavbu stanů jsou ve vodováze. Většinou. Také jsem zažil kempy, kde to měl provozovatel na háku a bylo to tu takové všelijaké, ale o kempech bude zvlášť článek...

Pokud jste mimo kemp, nemáte záruku rovného povrchu. Ale jste mobilní, takže můžete jet hledat jiné místo, když to, které jste si našli, Vám nevyhovuje...

To ale nepůjde pokaždé: Někdy prostě chcete být na tom místě, že je tu hezky, nebo se tu máte s někým setkat, či prostě musíte, že už jste unavení, dál to nejde... Nebo vše, co jste cestou viděli, už bylo plně obsazené...

Takže na nerovném povrchu si potřebujete vypodložit vůz. Základní metoda je, že si s sebou vozíte klíny a kapesní vodováhu (mají ji prodejny kempingového vybavení). Nějak si naměříte terén, najedete na klíny, zase si to přeměříte a tak nějak plus mínus si vyrovnáte vůz. Já musel ty klíny použít i v nějakých kempech, kde neměli upravený terén.

Další co je, že si můžete nápravu vozu dovybavit měchy: Ty buď přifouknete nebo ufouknete, a také si jakžtakž vyrovnáte auto a postel. Tyto měchy se hodí i na jízdu, že přizvednete plně naložené auto a odlehčíte je tak...

Pak jsou takové stojky, které skladujete v garáži a auto si nadzvednete pomocí takové kliky. Ale musíte si vozit i vypodložení pod ty stojky, aby se Vám nezarývaly do hlíny. Takže je to dost věcí, které zabírají místo v garáži.

Pak jsou stojky nepřenosné, že je máte zabudované zespod vozu někde u nápravy... Jsou hydraulické a nemusíte je složitě obsluhovat: Jak zaparkujete, zmáčknete nějaké tlačítko v palubce a ony se automaticky vysunou a uvedou vozidlo do rovnováhy, už to nemusíte přeměřovat tou vodováhou. Toto Vám také šetří pneumatiky, že když parkujete, tak nestojíte na kolech, ale právě na těch stojkách. Nevýhodou je, že jsou drahé a hlavně dost těžké, takže Vám to snižuje doložnost vozu, pokud musíte dodržet určitou váhu.

Já nemám nic z těch serepetiček, jen ty dva plastové klíny, které skoro nic neváží a nezaberou moc místa v garáži: Dříve jsem při parkování hledal vhodnou polohu, tak jsem se točil na place a pořád si to měřil vodováhou, až jsem pro pozorovatele vypadal tak, že neumím parkovat, oni samozřejmě nechápali, co tam řeším. Dnes na to kašlu: Díky tomu, že mám postel čtvercovou, dva krát dva metry, tak si prostě přendám polštář na jinou stranu a je to. Pokud jedeme třeba tři kamarádi a tu manželskou postel rozložím na dvě menší a třetí kamarád si lehne na příčnou, kterou mám v jiné části vozu, tak už je to horší, tady to musím dobře naměřit, aby to vyhovovalo všem.

2. Druhý rozdíl, který je mezi spaním v budově a v autě je, že jste více zranitelní: V budovách jste více chráněni před povětrnostními vlivy, před zvěří, před různými lidmi. V autě jste více "odkryti" nebo jak to říci. Pokud spíte v nějakém domě, tak to není nikomu divné, ale v autě, pokud nejste v kempu, tak hodně lidí to nechápe a dělá problémy, ať už naschvál, nebo nevědomky.

Počasí Vám bude vadit nejméně: Můžete v horku vyhledat stín, při silném větru nějaké závětří, v zimě si zatopit, v dešti otevřít boční okna, aby Vám nepršelo střešními... Jen dbejte na povrch, kde stojíte, ať Vám voda nevymele pod autem hlínu, abyste se nepropadli...

V divoké přírodě, tady se mi v jedněch horách stalo, že se tu motal medvěd, který v noci prohraboval popelnice, kde cítil zbytky svačiny po turistech. Naštěstí se mě ujali divocí psi, že si asi tři vlezli pod můj karavan, tady spali a když se blížilo nějaké zvíře (nebo člověk), tak ho zahnali svým štěkotem. Ráno jsem jim za to hodil nějaké jídlo a jel jsem dál. Jednou jsem byl v dubovém lese, kde v noci vyráželi kanci rýpat žaludy ze země: Prostě jsem nevylézal ven, se synem jsme si otevřeli okénko a poslouchali jsme je. Jak se rozednívalo, tak odešli a někam zalezli. Většina divokých zvířat jsou noční tvorové, takže v noci se zamkněte, zavřete okna a je to.

Horší je to s lidmi: Ti to buď nechápou, že tu chcete spát a dělají Vám kolem rambajz, začnou si dělat ohníček, zaparkují vedle Vás osobák a nechají běžet motor, že pak fetujete jejich zplodiny... Nebo dělají schválnosti, protože závidí: Např. někdo přivedl psy a nechal mi je vydělat přede dveřmi, abych do toho ráno vstoupil: Ani jsem nevylézal, rovnou jsem přejel...

V kempu, tady se s tím počítá, že tu budete spát, ale může tu být hluk od lidí, různé pachy smažených jídel apod. Přiletí Vám na střechu míč od nějakých dětí, budou tu běhat a štěkat psi... A také se sem mohou vydat nějací sezónní zloději, že se tu motají a využijí nestřežené chvíle a něco si přivlastní...

Napřed se potřebujete nějak zklidnit, okamžitě Vám nepůjde usnout, budete potřebovat nějaký "přechodový rituál". Proto je vhodné jít si lehnout ještě dříve, než chcete doopravdy spát, aby Vaše tělo mělo čas na zklidnění.

Tady pomáhá právě to teplo, v autě si zatopit (ale vyvětrat na noc), dát si teplou sprchu nebo alespoň umýt nohy. Já jdu třeba večer do sauny, po ní jsem malátný a připravený jít spát. Nebo si zaplavu, po půl hodině v bazénu jsem také jako omámený...

Dále někomu pomůže najíst se. Pak různé nápoje: Někdo si dá pivo nebo víno, ale někomu to zase brání usnout, nebo sice usne, ale spánek je nekvalitní, tak má raději třeba bylinkový čaj. Ale může Vás to probudit v noci, že potřebujete na záchod.

Tma: Ta podporuje spánek, proto pozor na umělá světla, hlavně z mobilu a notebooku.

Někdo si pustí uklidňující hudbu, nějakou načtenou knihu, či jinou nahrávku, nějaké povídání... Při poslechu můžete mít zavřené oči.

Telefon: Pokud se do něj nedíváte na nějaké zprávy (umělé světlo jde přes oči do mozku, kde zase vyrábí ten bdící hormon), ale telefonujete si, tak z telefonu vyzařují nějaké vlny a mě třeba uspávají: Večer zavolám manželce a dětem, a za minutu už zívám... Ale na spaní ten telefon dejte co nejdál od hlavy, někdo ho balí do alobalu: Nejen, že z něj jde nějaké záření, ale budou Vám pípat esemesky nebo nějaká upozornění a budilo by Vás to.

Já dost usínám u knížky: Přestože si rozsvítím lampičku, tak pár stránek a jsem tuhej.

Pyžamo: Podle výzkumů, když se na noc převléknete do něčeho, v čem pouze spíte, tak to také pomáhá usnout.

Už jsem dnes psal o vlivu vůní na náš mozek: Některé vůně Vám pomohou usnout. Pamatujete na kreslený vtip o Pivrncovi, jak se v posteli rozčiluje: "Kde je můj chmelový polštářek?!" Ten se skutečně prodává a pomáhá lidem usínat. také levandulový a další... Můžete si i sami něco dát do polštáře, třeba mýdlo, nebo vonné kuličky, či takové granule... Vše to koupíte v drogerii. Vložte to do polštáře přes den, na noc to můžete vyndat, aby Vás to netlačilo do hlavy. Já dávám různé takové prostředky i do přihrádek s oblečením...

Vůbec nejlepší vůně je v borovicovém lese: Tady, když si zaparkujete a pootevřete okénko někde v autě, aby Vám proudila ta vůně k posteli, to je prostě bomba!

Další vědecké výzkumy ukázaly, že člověk není stavěný na to spát osm hodin v kuse, ale spíše dvakrát čtyři hodiny během dvacetičtyřhodinového dne. To by vysvětlovalo, proč se nám nedaří prospat celou noc: Někdo špatně usíná, někdo se budí v noci a někdo se probouzí ráno dříve, než by si přál... Zároveň, proč se nám chce spát po obědě: To noční probouzení není nespavost, ale že se snažíme o něco, co není vlastní lidskému tělu. Já si to určitě dělím: Něco naspím v noci a něco odpoledne...

Proč si přes den, když to na nás jde, strkat sirky mezi víčka, ať se nám nezavírají, přemáhat se a kafovat se, a potom v noci se zase převalovat na posteli a snažit se usnout? Tak se holt prospím přes den, a v noci můžu kousek popojet, nebo si něco dělat v počítači, teď je na to klid... To jsem dělal hlavně v zemích jižní Evropy, kde bylo v létě tak horko, že se vyplatilo odpoledne lehnout si a spát. Noci zase byly příjemné, dobře se jelo, nebo všude byl noční život, protože místní to tak také dělali...

Nejtypičtější příklad jsou Arabové: Ti ráno vstanou, otevřou obchody, chvilku město ožije, před polednem všechno zavřou a mají siestu do pozdního odpoledne. Navečer zase města ožívají, v noci fungují obchody, kavárny... K ránu si zase na nějakou chvíli lehnou, aby za chvíli zase otevřeli... Takže vlastně dělají po staletí to, na co v Evropě teprve přišli vědci nedávno, že se má spát dvakrát čtyři hodiny, a ne osm hodin v kuse.

Ale zažil jsem to třeba v Řecku: Lidé tak kolem sedmi večer vstali, něco si udělali doma, v deset šli do města, tady všechno fungovalo, dospělí seděli v kavárnách, děti si hrály na hřištích... Tak ve dvě ve tři v noci děti usnuly na židli, rodiče si je hodily na ramena a odnesly je domů do postele.

V Srbsku a v Bosně jsem v noci viděl otevřená kadeřnictví, lékařské a zubní ordinace, pekárny, restaurace... Ve městech bylo daleko více lidí, než přes den odpoledne.

Dále, co berte v potaz ohledně spánku: Pro nás karavanisty je také důležité, kde parkujeme: V kempu bude rachot, různé zvuky: Sem se nejezdí spát, ale pařit. Můžeme někde z cesty odbočit a zajet k lesu nebo podobně, já parkuji rád u kolejí, uklidňuje mě, jak jezdí vlaky, ale to je tím, že jsem v dětství bydlel u kolejí, tak jsem si na to zvykl. Hřbitovy: Tady nejen, že večer najdete téměř se stoprocentní jistotou místo na stání, ale je tu fakt klid. Třeba mojí ženě to ale vadí, necítí se tu.

Mně nevadí ani spát u dálnice, jak jezdí kamióny a vytváří vzdušný vír, tak se karavan příjemně houpe... No a když se Vám povede zaparkovat u nějakého vodopádu, nebo u řeky, která příjemně šumí, to je paráda!

Nejde jen o to, dobře usnout a vyspat se, ale i o to, jaký bude budíček: Jestli jste měli v plánu pořádně se vyspat, a ráno Vás něco vyruší, můžete být rozmrzelí... Naopak, pokud potřebujete vstát brzy, okolní ruchy v tom pomáhají... Já si ráno okamžitě otevřu okno u postele a nasávám čerstvý vzduch, který se v noci v autě vydýchal.

Takže si vše dobře naplánujte nejen s ohledem na večerní usínání, ale i podle toho, jak si představujete, že má vypadat ráno. To totiž ovlivní celý Váš další den, a tudíž i Vaši zítřejší spotřebu stimulujících látek 8-)

Jednou jsem parkoval v noci u pivovaru, kde zrovna dělali nějakou várku, ta vůně se nesla celým městem! Skvělé je to v Žatci, centru chmelové oblasti: Tady se po sklizni suší chmel a z komínů těch sušiček se line vůně po městě. 

V Bělehradě jsem jednou zajel do areálu nějaké firmy, kde stály dodávky a autobusy, jestli tu můžu na chvilku zaparkovat, že na ulici se to nedá... Hned mě zatáhli do dílny na kafe a slivovici a pak se zeptali, jestli nepotřebuji vyměnit olej, že mi to udělají zadarmo. V Makedonii jsme s kamarádem zaparkovali u jednoho muzea, průvodce nás vzal dovnitř, odmítl vzít si peníze za vstupenky, provedl nás, všechno nám ukázal, pak objednal telefonem jídlo a nakonec nám dal tři tisíce na naftu, že prý když jsme jeli do toho muzea takovou dálku...