Hraniční přechody

   Tak pokud jezdíte do zahraničí, budete muset překonávat různé hraniční přechody. Někde si téměř ani nevšimnete, že jste přejeli dělící čáru mezi dvěma zeměmi, jinde to ku.....y pocítíte: V prvním případě nemusíte přerušovat jízdu, zastavovat, někdy jen musíte zpomalit, aby Vás stihl oskenovat nějaký přístroj. Ve druhém případě budete muset zastavit u nějaké závory, možná i vystupovat z auta a pootvírat všechny dveře... Může Vám to tu zabrat pět minut, ale také několik hodin.

   Hraniční přechody fungují často ve stejném bodě jinak při vjezdu a jinak při výjezdu ze země. Někde vás snadno vpustí, ale ne tak lehce vypustí... Jinde zase budete mít složitější proceduru při vjezdu do země, ale při návratu to půjde ajn cvaj.

   Asi jste si někde všimli kolon aut na hranicích, že se zpravidla tvoří v jednom směru. To je dáno právě tím, jak která země vyžaduje jaké ty vstupní a výstupní kontroly, procedury apod. To se odvíjí od mezinárodních vztahů dvou konkrétních států, které spolu sousedí. Zpravidla se jedná o dlouhodobé mezinárodní vztahy, ale při nějakém politickém výkyvu se určitá pravidla zavádí dočasně, a právě ta nás mohou překvapit.

   Dále bude záležet, na jakých značkách jedete, někde si zrovna něco řeší dva státy mezi sebou a blokují se, Vás, jako příslušníka třetí, nezúčastněné strany, snadno propustí. Proto na přechodech bývají i oddělené pruhy, do jednoho najíždějí občané sousedícího státu a do druhého pruhu najíždějí občané jiných zemí... 

   Také záleží, jakým jedete autem, jestli osobním nebo dodávkou, ty kontrolují více, jestli něco nepřeváží. Já když jsem jezdil obytnou dodávkou, tak mě pořád kontrolovali: Jestli nevezu uprchlíky, cigarety, alkohol, drogy. Dost mi prohledávali auto. Velkým karavanem to většinou projedu snadno, oni si myslí, že jedu na dovolenou, nepředpokládají, že něco pašuji.

   Pak hraje roli roční období, někde to praská ve švech během letních dovolených, ale v jinou dobu je na tom stejném místě otevřená závora a nikde kolem žádná stráž, celní služba nebo pohraniční policie... V době sklizně jsou velké kontroly, které Vás zdrží na hranicích: Policisté kontrolují, jestli nevezete pytle brambor nebo cibule.

   Záleží i na denní době: Někdy to tu berou důkladně, ale např. v horkém odpoledni, kdy strážnému pere slunce do prosklené budky, tak pospává a jen Vám mávne rukou, ať jedete. Nebo v noci, kdy občas projede jedno auto a on kvůli němu nechce vylézat z teplé budky od rozkoukaného filmu, tak Vám jen zmáčkne nějakým čudlíkem závoru, ať se vám otevře...

   Já zpravidla překračuji hranice v době, kdy se mění služba: Ti co končí, už sledují hodinky, kolik minut jim zbývá, už to mají na háku. Ti co nastupují, se ještě nerozkoukali, ještě si nedali kávu, ještě se pořádně nepozdravili s kolegy, a jsou nevrlí, že jim začíná směna, tak propustí pár aut, než se dostanou do „varu“. Také doba oběda je dobrá: Zajímá ho svačina a ne Vy. Nebo víkendy: Je přece neděle, tak se nedělá, ne? 8-)

   Ale pozor: Pokud nejedete po nějaké mezinárodní dálnici, kde jsou hraniční přechody v provozu nonstop, ale berete to někde po vedlejších silnicích, že jedete venkovem či přírodou, tady mohou hraniční přechody mít omezenou otvírací dobu. No co, máme bydlík, ne? Tak přespíme a překročíme hranici ráno...

   Pak záleží, jak vystupujete navenek, jestli jste službě sympatičtí, nebo z Vás mají blbý pocit. Já jsem sympaťák: S pasem jim podám plechovku piva, a brána je mi dokořán... 8-) Pokud je tam žena, dejte nějakou čokoládu... Nikdy nenabízejte úplatek! Všude jsou kamery, a než aby měl strážný problém se zákonem, udělá ho raději Vám! Pokud je úplatek nutný, řeknou si o něj přímo, ale odvedou Vás malinko za roh...

   Já to pivo používám i jako takové znamení: Když je dobře přijmou na hranici, znamená to, že mám v té zemi otevřené dveře: Bude se mi tady dařit, nebudu platit pokuty, vše proběhne hladce... Pokud je nepřijmou, nebo mají u toho nějaké kecy, jsem opatrnější a dávám si pozor: Možná až tak mě ta země nepřijme?

   Jak jsem na to přišel: Tak jedu tam na návštěvu, ne? Vy, když jdete k někomu na návštěvu, také přinesete láhev vína nebo bonboniéru Předáte dary hostiteli ve dveřích... Mne oslovila jedna pasáž z Bible: V Genesis 43. kapitole posílá patriarcha Jákob své syny do Egypta, aby tam nakoupili obilí. Před cestou jim říká: „Vezměte si do nádob něco opěvovaných vzácností země a doneste je dolů tomu muži jako dar: Trochu mastixu a trochu medu, ladanum a masti, pistácie a mandle“. Přemýšlel jsem, co jsou opěvované vzácnosti české země? Jasně, že pivo: „Chmel je naše zlato!“, jak se zpívá ve známé písni. Skutečně mi všude otevíralo dveře, nejen na hranicích! 8-)

   Na hraničním přechodu je také dobré vycítit, jestli si spíše pokecat s tou službou, nebo naopak dělat, že nerozumíte... Někdy to pomůže, že dáte řeč, je to takové lidské, oni jsou rádi za kontakt a nebudou Vás otravovat. Někdy by je to obtěžovalo, nebo by pochopili, že jim rozumíte, tak by kladli příliš otázek... Potřebujete nějakou empatii, abyste vycítili, jaká je nálada, jak jsou rozpoloženi...

   Co funguje bezpečně, to je, pokud máte v dokladech uvedenu nějakou vojenskou či policejní hodnost: Policisté Vám zasalutují a nechají Vás jet bez nějakých keců... Se mnou jel jednou kamarád, který má hodnost Majora. To jsme se dostali všude 8-)

   Výhoda, kterou máme my, je, že jsme Češi: Různé národy na sebe nevraží kvůli historickým křivdám, a tak mezi sebou „jedou bomby“. Na nás vesměs všude pohlížejí neutrálně: My Češi jsme neměli v minulosti kolonie, nezačínali jsme války, nikoho jsme nebombardovali, a snad jako jediná země v Evropě jsme neměli své SS jednotky. K tomu příběh: Hitler se ptal Himmlera, jak to, že z Čechů se ještě nesložila žádná jednotka SS? Ten odpověděl: „„Vůdce, četl jsi Švejka? Ne? Tak si ho přečti a pochopíš, proč nikdy nedovolím, aby Češi vstupovali do SS!“ 8-)

   Takže většinou to všude projedeme bez větších problémů, jsou tu jen dvě výjimky ve vztahu k Čechům: Rakousko a Bavorsko. Ale o tom bude více v článcích, kde budu popisovat konkrétní země. V těchto článcích též popíši konkrétní hraniční přechody, tady si řekneme jen nějaké obecné zásady:

   Tak základní rozdíly mezi hranicemi jsou dva: Existují tzv. „vnitřní“ a „vnější“ hranice, tedy vnitřní se myslí mezi dvěma státy, které jsou oba členy Evropské Unie, vnější je myšleno hranice nějaké země EU se státem, který není členem této organizace.

   Vnitřní hranice: Hodně jsme v minulosti slýchali, že mezi zeměmi EU bude volný pohyb osob, zboží a peněz, ale to neplatí stoprocentně: V poslední době, jak je hodně uprchlíků, tak dotčené země obnovují na hranicích kontroly: Tam, kde vidíte starou, zaniklou, rozpadající se celnici, tak najednou stojí mobilní budky s hlídkami, jsou tu policejní auta, provizorní závory nebo zátarasy a posílené policejní jednotky. Znovu se tak po létech kontrolují vozidla, pasažéři a náklad. Vedle toho, že tu budou kontrolovat počet osob ve voze a jejich dokumenty, mohou se Vás také ptát na léky, cigarety a alkohol. Na to vše existuje nějaká kvóta na dovoz do zemí, a na ty řeči o volném pohybu zboží zapomeňte.

   Ty kvóty jsou ne na auto, ale na osobu, tak si to nějak mezi sebou rozpočítejte, kdo co má. Předem si zjistěte, kolik čeho do jaké země smíte vézt.

   Tyto znovuobnovené kontroly nejsou stálé, probíhají někdy s větší, někdy s menší intenzitou, někdy na čas opět mizí... Vše v závislosti na momentální mezinárodní situaci. Informuje o tom zpravodajství, tak pokud by Vám kontrola byla nepříjemná, sledujte zprávy, ať víte, jestli zrovna neprobíhají.

   Vnější hranice: Tady kontroly budou důkladnější, zejména pokud se vracíte do EU: Už nebudou pouze hledat uprchlíky, alkohol a cigarety, ale také: Mléčné a masné výrobky, vejce, zeleninu, květiny, zvířata atp. Problém můžete mít i s kamínky a mušlemi. Budou se Vás vyptávat na účel Vaší cesty, kde jste byli apod. Jednou po mně chtěli telefonní čísla lidí, u kterých jsem byl. Může to být nepříjemné, a pánko kontrolórko Vám může vyházet všechny věci z auta, které jste měli urovnané, honit Vám po vozidle policejního psa, zabavit něco, donutit Vás nějakou věc hodit před ním do koše atd.

   Nejhorší je údajně estonská hranice při výstupu z Ruska: Kamarádovi tu vyházeli i sendviče, které měl na cestu. Jeden turista měl na internetu video, ve kterém říkal, že mu zabavili i upomínkové předměty, prý aby nevozil do EU ruskou propagandu.

   Mne třeba Maďaři a Chorvati zkontrolovali, nechali jet, a za deset kilometrů mě zastavila policejní hlídka a znovu prohlídka, jestli jsem si něco nenaložil za hranicí, že jsem to měl s někým domluvené...

   Jindy při přechodu z Chorvatska do Bosny mi zase prohledávali auto, jestli tu nemám moc oblečení, protože to vozily humanitární organizace uprchlíkům, a tady tomu chtěli zabránit, aby migrantům byla zima a vrátili se do Řecka... Ve článku o zlodějích jsem uvedl, že mi zloději rozbili zámek dveří, jen aby ukradli bundu a mikinu, které uvnitř viděli okénkem. To bylo právě v této zemi.

   Co se týče těch potravin, které se nesmí vozit, tak já je mám v ledničce, a je nenapadne se do ní podívat: Karavaning je teprve na vzestupu, a oni nemají ještě školení, jak prohledávat tyto vozy. Ale když jsem se vracel z Ukrajiny přes Polsko, tak Poláci, ti už asi prošli tím školením, tam mi policistka vlezla do takových zákoutí, že bylo vidět, že ví, co dělá. A bude hůř: Jak bude více karavanů na silnicích, tak ti celníci projdou nějakým školením 8-(

   Léky: Ty se dost kontrolují. Pokud si nějaké vezete (i vitamíny), nevyhazujte od nich balení a příbalové letáky! Bez toho oni neví, co to je za prášky nebo kapky, jestli to není na výrobu drog? To platí jak při překročení vnější hranice, tak té vnitřní.

   Další, co dost kontrolují, tak zbraně, včetně nožů: Nesmíte mít lovecké nože. Já mám jen nějaké obyčejné v šuplíku v karavanu, pro běžné použití, proti tomu nic nenamítali (to neviděli moje sekáky na maso schované v jiné skříňce 8-). Jestli máte nějaký suvenýr, nebo Váš oblíbený nůž, který vypadá tak nějak... Zabaví Vám jej.

   Takže pár pravidel pro přestup hraničního přechodu:

   Nevěřte navigaci. Jestli ta Vám říká, že za pět hodin budete v cíli, tak ať si tam nedomlouváte nějakou schůzku nebo podobně: Nevíte, jak dlouho vytvrdnete na hranici a o kolik se Vám prodlouží doba dojezdu! Já měl třeba objednaný pobyt na horské chatě, jindy zase v nějakém kempu. Tady se zavírala recepce v deset večer a já jsem samozřejmě přijel až v noci, musel jsem spát v autě (to jsem ještě neměl karavan) a do objektu mě vpustili až ráno. Také to vysvětlete manželce, která si myslí, že když navigace říká, že na místě budete v sedm večer, tak tam budete v sedm večer. Ať je připravená na eventuality a není zbytečně rozhozená. Potom za vše samozřejmě nebude zodpovědný nějaký celník, ale Vy 8-)

   K té navigaci: Existují nějaké aplikace do chytrého telefonu, které v případě kolon na hranicích, navedou Vás jinou trasou přes méně frekventovaný přechod. Najedete si sice o pár kilometrů více, ale zabere to méně času, a nebudete v dlouhé koloně fetovat výfukové plyny z aut před Vámi. Najděte si nějakou takovou aplikaci a předem si ji stáhněte.

   Pro případ dlouhého čekání (to nemusí být jen na hranicích, ale také kvůli dopravním nehodám apod.), mějte svačinu, pití a nějakou zábavu, jako mobily, tablet... Ať se pak nezblázníte z dětí nebo z labilních osob, nebo sami ze sebe.

   Pokud jedete půjčeným automobilem od kamaráda, udělejte si s ním smlouvu, kterou si nechte přeložit i do angličtiny: Vytisknout, podepsat. Oba. Smlouva by měla obsahovat údaje o vozidle, osobní údaje včetně adres obou zúčastněných stran. A nezapomeňte si spolu s klíčky od vozidla od kamaráda vzít malý techničák. Proč? Přes hranice se převáží kradená auta. Musíte mít papír, kterým dokážete, že auto není kradené, ale půjčené! Pozor! Kamarádovi se stalo, že řídil auto své manželky, také měl problém! Tu smlouvu si udělejte i s příslušníky vlastní rodiny! Pokud máte auto z půjčovny, ta Vám automaticky vydá nějaké prohlášení...

   Zkontrolujte před cestou všem pasažérům pasy či občanky. Jestli nejsou propadlé, mají aktuální foto a tyto věci. Ať Vás kvůli blbosti nevrací domů. Kvůli jednomu člověku bude mít problém celá skupina!

  Také si ověřte, jestli do dané země je nutný pas, nebo stačí občanský průkaz, také jsem zažil výpravu, kdy mailem všichni zúčastnění dostali upozornění, ať si vezmou pas a jeden pasažér si pomyslel, že stačí občanka. Naštěstí jsme to před odjezdem zkontrolovali, a dotyčná osoba si mohla ještě skočit domů pro ten pas. Ztratili jsme asi dvě hodiny, ale vyhnuli jsme se na hranici tomu, že bychom jí museli vysadit na autobus a pokračovat bez ní.

   Jestli jedete se psem, ten také potřebuje pas?! 

   Tam, kde stačí k překročení hranice občanský průkaz, stejně si vezměte pas: Bez něj se, pokud to budete potřebovat, neobejdete na poště či na policejní stanici, jestli budete něco posílat, chtít si dát poslat, nebo budete sepisovat nějaký protokol.

   Děti také potřebují pas nebo občanku: Děti se také kradou a pašují, jak dokážete, že je to Vaše dítě?

   Pozor: Dítě, to je osoba do osmnácti let! Jestli ve Vašem autě jede např. s Vaším synem kamarád, kterému je patnáct let, a má už občanský průkaz, nestačí to! Potřebuje mít plnou moc od rodičů (i v angličtině) nebo od zákonného zástupce. Jak jinak dokážete, že ho nejedete prodat do přístavu obchodníkům s otroky, nebo do nějakého klubu pro ty gáje?

   Já si všechny ty dokumenty, pas, občanku, kartičku pojištění, kartičku banky, techničák od auta, oskenuji a mám to někde schované, kdyby mi je někde odcizili, mám aspoň kopii.

   Ještě k těm osobním dokumentům: Jestli jedete v partě, ujistěte se, že všichni mají to správné občanství pro vstup do té které země! Většinou to bereme podle sebe, ale my jsme občané EU. Nějaký cizinec, tomu možná nebude stačit pouze pas, ale bude potřebovat vízum?! Jestli vezete na výlet nějaké kolegy z práce, Vietnamce, Korejce, nebo třeba Argentince, ověřte, jaký mají status pobytu v Česku! S námi byl jednou na výpravě Američan, po EU v pohodě, ale pak s námi chtěl jet do nějaké země mimo EU a už byl problém! On si samozřejmě myslel, že jako Američan může všechno (jak už si to tak o sobě myslí Američané 8-), ale nespoléhejte na tvrzení těch lidí, co říkají, zjistěte si to na internetu!

   Jednou se mi na výpravu přihlásil Ind: On měl českou manželku a měl povolení k pobytu v Česku, jeli jsme po Evropě do mimounijní země, ptal jsem se ho, jak to má, on řekl, že v pořádku, a na hranicích jsme čuměli! Já myslel, že dostal po sňatku naše občanství, ale neměl ho. Myslet, znamená h...o vědět! Vsjo nádo prověriť!

   Před návštěvou nějaké země si vypište důležitá telefonní čísla, jako policie, záchranná služba atd. Vypište si i kurs měny, ať se někde nedáte nachytat. Můžete si vypsat i kontakt na českou ambasádu.

   Než pojedete do zahraničí, ověřte si, že Vám v té zemi bude platit Vaše zelená karta. Na té mojí je napsáno, že platí i v Kosovu, na hranicích mi řekli, že neplatí, musel jsem si tu narychlo udělat na několik dní povinné ručení.

   Pokud máte havarijní pojištění, také si to ověřte: Já na to nemyslel, jel jsem na Ukrajinu a teprve pak jsem zjistil, že tady mi neplatí. Naštěstí se nic nestalo.

   Pokud potřebujete narychlo udělat si nějakou pojistku, na auto nebo zdravotní, že jste to doma nestihli, jde to buď přes internet, nebo přímo na hraničních přechodech mají ty místní pojišťovny své kanceláře.

   V době korony se také muselo vozit potvrzení Vaší pojišťovny, že jste pojištěni na léčebné výdaje v souvislosti s koronou...

   Poslední věc, kterou musíte vyřešit na hranicích: Telefon a internet. Bude v té zemi, kam se chystáte, fungovat roaming? Nesežere Vám cizí operátor data? Máte jistotu, že budete platit za služby stejně, jako doma? Abyste se po návratu nevyděsili účtu za telefon! Nepotřebujete si něco ručně přenastavit v telefonu? Není lepší vypnout sim kartu a koupit si místní? Bude stačit občas si zajít na wifi, nebo si budete potřebovat zařídit přes nějakou službu stálý internet? Chcete si vypnout Vaše číslo a tak si před hranicí ještě narychlo něco obvolat, než překročíte dostupnost pásma Vašeho operátora? Pokud ano, nečekejte až na hranici, tady už může Váš signál být slabý a telefon se Vám spojí automaticky s cizím operátorem... Zastavte o něco dříve na benzínce  a tady si vyřiďte ty telefonáty.

   Takže co se týče telefonu a internetu, všechno zvažte a zařiďte se.

   Vrtá Vám v hlavě nějaká otázka ohledně státu, kam vjíždíte? Klidně se zeptejte hraniční policie na pravidla v té zemi (hlavně kolik alkoholu si zpátky budete moci vyvézt 8-). Oni jsou tu od toho, aby pomáhali veřejnosti a takovým neználkům, jako jsme my 8-) A nemusí to být jen na hranici, když něco řešíte, klidně se jděte zeptat na stanici. Každá země chce turisty, kvůli penězům, takže oni Vám poradí. 

   Tak dnes jsme si řekli o hraničních přechodech, ale to jsou jen určité body na hranicích jako takových, které jsou mnohem delší, než ten úsek, který vidíme v místě, kde je překračujeme. Proto příště si řekneme ještě něco o hranicích a o hraničních pásmech.