Alkohol za volantem

   Alkohol a řízení: Jak to jde dohromady? Určitě jste tisíckrát slyšeli nebo četli: „Alkohol za volant nepatří!“ Slyšeli jsme to tolikrát, že jsme tomu uvěřili, ale jak je to doopravdy? Podíváme se na to:

   Kamarádka mi vyprávěla, že její soused si udělal teprve řidičák, ale tím, že byl začátečník, nevěřil si a byl nervózní, celý rozklepaný, když sedal za volant, a dělal chyby. Musel si dát panáka, aby nebyl ve stresu a pak řídil dobře.

   Jsou státy, kde toto chápou a je tu povoleno malé množství alkoholu v krvi za volantem. Např. je to Německo (kupodivu, země s tak striktními pravidly a zákony, ale to by nasvědčovalo, že je to pravda, že s trochou alkoholu se jede lépe, protože tady mají fakt propracované ty zákony). Ale Německo je spolková republika, každá země může mít jiná pravidla?! Já to zažil v Brandenbursku. Raději si ověřte, že to platí i v té zemi, kam míříte...

   Alkohol může tedy člověku pomoci uvolnit se a překonat stres, také pomoci zvládnout náročné situace. Můžete mít delší výdrž, větší pozornost na detail apod. V Sovětském svazu během perestrojky byl zakázán prodávat v kantýně na pracovišti alkohol dopoledne do určité hodiny, a výsledek toho byl, že se zvětšil počet pracovních úrazů. Pak ten zákaz zrušili a míra úrazovosti zase klesla. Takže je to celkem změřené...

   Tradiční zemí, kde dlouho byla povolena určitá míra alkoholu za volantem, byla Francie, nevím jak dnes? Ty zákony se časem mění a je třeba si to vždy ověřit před cestou.

   Další země, kde jsem zažil ten zákon o toleranci, to byla Bosna a Srbsko.

   Např. v Srbsku mi měřili alkohol, ale ne tak, že dýchnu do balónku, ale měřili mi to detektorem v kabině řidiče. To proto, že něco málo jsem mohl mít nadýcháno, to je v pohodě, ale pokud bych pil více, než povoluje zákon, šly by ze mne nějaké výpary, a ty oni zjišťovali. Tímto přístrojem se to myslím jeden čas zjišťovalo i u nás, ale lidé se ohrazovali, že přístroj zaznamenává výpary z kapaliny do ostřikovačů, tak se od toho upustilo...

   Pak jsou země, kde by nikoho nenapadlo Vám měřit při silniční kontrole míru alkoholu v krvi, protože tady se obecně nepije. Třeba takové Turecko nebo Albánie. Tady jsem sice alkohol v obchodech viděl, ale byly to zaprášené láhve, nikdo na ně nesahal. Prostě to nemají v sobě, tak jako my, slovanské národy 8-) Naopak tu prodávají jiné věci: My jsme byli v Turecku s manželkou v pekárně a ona požádala prodavače, ať jí podá dvě koblihy se zrníčky čokolády. On jí řekl, že to není čokoláda, ale hašiš 8-)

   Jeden český politik vyprávěl, že byl u přátel někde v Rakousku, kde je hodně vinic. Večer prý zašli do sklípku a ráno prohlásil, že počká, než to z něj vyprchá, kdyby ho stavěla policie. Majitelé sklípku mu řekli, že v tom regionu by si žádný policista nedovolil měřit alkohol. Prostě s tím počítali... Zákon je jedna věc, kulturní zvyklosti daného regionu druhá...

   Zajímavá je Gruzie: Tady funguje státní služba: Když se připijete, zavoláte na sebe policii. Přijedou dva policisté, jeden si sedne k Vám do auta a odřídí to za Vás, kam si řeknete. Ten druhý jede v policejním voze za Vaším autem. Až dorazíte do svého cíle, policista který Vás vezl, si zase přesedne do služebního vozu a oba odjedou. Je to bezplatná služba. To je proto, že tady se žije z turismu a turisté navštěvují vinárny. V této zemi jsou nejstarší vinice na světě a i samo slovo "víno" je z gruzínštiny (Gvino).

   Mimochodem, já jsem znalec vína: Dokáži rozeznat červené od bílého 8-)

   Pak jsou (nebo je 8-) země, kde je úplně jedno, jestli pijete nebo ne, protože tak jako tak zaplatíte pokutu za řízení pod vlivem. To je Ukrajina: Když jsem tu byl, můj spolujezdec který to tu znal, mi říkal, ať jsem hodně opatrný, že hodně lidí tu jezdí opilých. Vše se řeší pokutou, nikomu nevezmou řidičák: Policie je málo placená, tak si potřebuje přivydělat bokem... Měl jsem v práci mistra, který byl na Ukrajině kdysi s nějakou geologickou expedicí. Vyprávěl, jak ho zastavila policie, dali mu dýchnout do plechového hrnečku, přičuchli k němu a prohlásili, že pil. On oponoval a trval na tom, ať mu dají dýchnout do balónku. Ten prý nemají a je jasné, že pil, ať zaplatí. Podobný zážitek mi vyprávěl můj bratr, který tu byl se skupinou motorkářů: Zastavila je policie a prohlásila: "Pili jste, zaplaťte!" Oni namítali, že nepili, ať je změří, oni, že nemají přístroje, ale že je jasné, že pili a že musí zaplatit.

   V našem prostředí se alkohol užívá spíše večer, někdo má ve zvyku si dát před spaním "šláftruňk". Mně to fungovalo do nějaké doby, pak se mi to obrátilo v těle a alkohol mi začal fungovat obráceně, nakopává mě. Takže jej piji spíše, když potřebuji zůstat vzhůru. To je věkem, jak se člověku mění metabolismus. Podobně po kávě se mi chce spát...

   Alkohol na večer má tu nevýhodu, že obsahuje cukr, který se od určité odpolední hodiny už blbě vstřebává a mění se tak v tuk, který se usazuje na břiše. Hodně řidičů, kteří si právě netroufnou něco vypít přes den a dají si večer, tak je to na nich vidět... Jsou země, kde se pije ráno: Já si dal v Srbsku po ránu někde kávu a přinesli mi k tomu slivovici. Namítl jsem, že jsem si ji neobjednal a číšník mi vysvětlil, že pokud chci kávu bez alkoholu, musím říct „vdovskou“ - Tedy káva vdova, bez manžela 8-) Okolo sedící mi řekli, že po ránu je slivovice nejlepší. Vzpomněl jsem si na ty naše moravské babky, které, když se jich ptají novináři, jak to dělaly, že se dožily sta let, tak řekly přesně toto: Slivovice po ránu! Bohatí lidé prý pijí ke snídani šampaňské 8-)

   Když jsme jednou s kamarády na Slovensku vystoupili z nočního vlaku a čekali v nějakém bufetu na první autobus do hor, pozorovali jsme, jak sem místní chodí v pět ráno na vodku nebo borovičku. Tehdy jsem to nechápal... To ale nebyli nějací alkáči, ale normální lidi, některé jsme pak viděli v těch horách, že jdou stejnou trasu, jako my. Ale když si vybavuji, jak to bylo u nás za socialismu, že v půl šesté se stavovali chlapi v bufetu na pivo (spíš dvě 8-), rohlík a dršťkovou polévku před tím, než šli do podniku... Až ta nová doba zavedla ty kontroly na pracovištích, to udělali ti noví majitelé těch fabrik... Naše národní tradice se liší od kapitalistických zvyklostí dovážených někde ze Západu nebo z Japonska...

   Vzpomínáte na Majora Zemana? Tam Josef Bek při výslechu na otázku kde byl ten a ten den, říká: „Před prací jsem si zašel na panáka, protože jak je psáno v Koránu: Nejlepší je to po ránu“ 8-)

   Jiná lidová moudrost praví: „Ranní ptáče bez lahváče, nikdy nikam nedoskáče“ 8-)

   Takže tady je nebezpečí, když máte přes den chuť, a nemůžete si cůcnout kvůli zaměstnavateli nebo kvůli dopravním předpisům, tak se na to těšíte několik hodin a večer si to vynahradíte, vypijete toho pak hodně. Stejně, jako kdo se přes den nemohl najíst, tak to večer do sebe láduje...

   Takže to by zase ukazovalo, že ty země, které povolují určitou míru alkoholu přes den, to dělají lépe: Dáte si na chuť, neodkládáte to na večer, a neklepete se pak na to a nepřeženete to... Je fakt, že v těchto zemích jsem skoro neviděl opilé lidi.

   Když se bavíme o vztahu řízení vozidel a alkoholu: Četl jsem statistiku, která spočítala, která povolání mají nejblíže k alkoholu. Na prvním místě byli učitelé (stres z dětí), a hned na druhém místě právě řidiči z povolání. Také to tu vysvětlovali: Profesionální řidič si přes týden netroufne se napít, a jak začne víkend, tak si to vynahradí. Asi znáte úsloví: "Pátek, řidičů je svátek".

   Když jsem psal o tom, že v určitou denní dobu, nebo v určitém věku, se alkohol zpracovává lépe nebo hůře, podle toho, kolik je hodin nebo kolik je Vám let, tak ve hře je více faktorů: Nejen, jak jste spali, co jste jedli, kolik jste toho vypili atd., ale četl jsem, že spalování alkoholu ovlivňuje např. v jakém jste se narodili znamení zvěrokruhu (ryby, na ně to působí nejvíce), v jaké fázi je Měsíc, jestli dorůstá nebo ubývá, v jakém souhvězdí se nachází Slunce a Měsíc (zase v souhvězdí ryb je to kritické) atd.

   My sami jsme si toho všimli v mládí, když jsme ještě s partou přátel chodívali pravidelně na pivo: Jeden kamarád prohlásil: „Někdy jich dám sedm, a jsem v pohodě, někdy dvě a jsem na kaši“! Měl pravdu, jen tehdy jsme ještě nechápali, proč to tak je. To jsou ty vlivy, o kterých jsem psal výše, které zkoumají vědci.

   Další co je důležité, ale málo nám to padne na mysl, to je kvalita nápojů: Ne vše, co se vydává za alkohol, jím skutečně je. Často je to nějaká chemie 8-(

   Např. jsem viděl dokument v ruské televizi o vodce: Tady říkali, že v sovětských dobách bylo v prodeji patnáct značek vodky. Dnes, v „demokratickém“ Rusku je to kolem pěti tisíc značek. Tehdy se vodka vyráběla ve státních podnicích, kde procházela výstupními kontrolami, dnes, v prostředí volného trhu, je  v obchodech na pultech kdejaký sajrajt. Autoři dokumentu vzali namátkově deset různých lahví, přelili do zkumavek vzorky, ty neoznačili, jen oni věděli, co je co, a zanesli ty zkumavky do soukromé laboratoře k rozboru. Paní, která prováděla analýzu, prohlásila, že dva vzorky byly vodka a osm vzorků nějaká chemie. V této zemi samozřejmě dochází často k otravám.

   Ale u nás to není lepší, jen se tady o tom netočí ty filmy: I tady vládne tržní hospodářství, a tak i zde je na pultech obchodů kdeco... Kdejaký výrobce prosadí do obchodní sítě cokoliv (to se týká i potravin, textilu, hraček apod.), a státní normy v potravinářství, které zavedli komunisté, už nejsou závazné, jen doporučené... Bohužel.

   Např. jsem vyklízel jednu pozůstalost a našel jsem tu láhev rumu z doby socialismu. Stačilo si koupit dnešní láhev a porovnat vůni, barvu, chuť a účinky. Ten dnešní rum je samozřejmě jiný...

   Dříve jsem měl rád fernet. Ještě z doby, kdy jsem ho pil, tak mi zbyla láhev v garáži... Nedávno jsem si chtěl zavzpomínat, a koupil jsem si láhev: Po napití jsem si řekl, že tu něco nehraje, vzal jsem lupu a přečetl si etiketu: 35%! Pak jsem našel tu zašantročenou láhev, ta měla 38%. A mám takový dojem, že dříve byla 40%. S tou lupou jsem šel do obchodu a prostudoval poličky, teď tam mají 30%! -Prostě čím dál od socialismu, tím hůře! 

   Možná si pomyslíte, že když to má méně alkoholu, tak je to lepší, že ráno mohu dříve sednout za volant? No jo, ale aby to mělo nějakou chuť, tak ta chybějící procenta nahrazují cukrem a aromaty, a z toho Vám bude blbě ještě více, než z čistého alkoholu.

   Se západními značkami to není lepší: Kamarád pije whisky a byl v Irsku, kde si koupil láhev. Tady v Česku koupil tu stejnou, a: Už etiketa se lišila. Barva, vůně a chuť samozřejmě také. A výsledný efekt...

   Když jsem jednou zašel s přáteli v Makedonii do kostela, farář nás po bohoslužbě pozval na kávu a k ní samozřejmě nalil každému vínovici. Ta byla perfektní! Vyprávěl nám, že nesmí zamykat vchod ke kostelu a na hřbitov, protože mládež sleduje nějaké americké seriály, kde se pije whisky a gin, oni to chtějí napodobit, přejímají ten západní styl, jdou do baru, kde si to objednají a potom, jak se vrací domů, po cestě zvrací a lezou na hřbitov k pumpě, aby se napili a umyli... S námi tu seděly nějaké postarší ženy a ty přikyvovaly: „My neříkáme dětem, ať nepijí, ale ať pijí tu naší, domácí!“ Po té samozřejmě nikomu nic není...

   Po tomto rozhovoru jsem si uvědomil, kolikrát jsme na Balkáně (prostě je to mimo EU) vypili klidně litr padesátiprocentní pálenky ve třech, a ráno nám bylo dobře. A také jsem si vzpomněl, kolikrát v Česku jsme vypili daleko menší množství, a ráno nám bylo strašně blbě: No jo, my jsme nebyli opilí, ale otrávení!

   Když už jsem otevřel toto téma, tak rovnou řeknu, co jsem zažil v sousedním městě: Přišel jsem do kostela a tady mi paní také uvařila kávu a nalila vínovici. Vinice byla vidět hned za kostelem. Paní mi řekla, že tam je pozemek pro budoucí hřbitov, až ten starý nebude stačit, ale že zatím ho nepotřebují, tak tam vysadili tu vinici. Farář pěstuje víno a pálí z něj alkohol, který nalije do sudů a posvětí ho, stejně jako světí vodu 8-) Když má někdo potíže, dá mu láhev, ať ji vypije a očistí se 8-) Hned jsem koupil zásobu domů 8-) Pak si k nám přisedl hrobník a vyprávěl, že tady je zvyk nebožtíkovi dát „na cestu“ do rakve demižón pálenky. Po padesáti letech je on ze zákona povinen překopat a přeskládat hroby. Takže kope opatrně, aby nerozbil ty demižóny, a ty mu podle práva náleží. Takže měl doma slušnou zásobu padesátileté pálenky! No, jsem s ním kámoš 8-)

   V Česku je to tak: Mám přítele, který je doktor historie (vedle toho má ještě další tři doktoráty). Ten mi vyprávěl, že historici museli najít nějaký způsob, jak určit hranici dávné Velkomoravské říše. Podle archeologických vykopávek se nemohli úplně orientovat, protože klidně si slovanská žena mohla koupit germánské náušnice, nebo germánská žena si koupila nějaký slovanský módní doplněk... Stejně tak se obchodovalo se zbraněmi. Nakonec se historici shodli v tom, že Velká Morava byla tam, kde je tradice pálení slivovice: Procházeli vesnice a ptali se, odkdy se tu pálí alkohol? Když místní odpověděli: „S tím začal děda ten a ten toho a toho...“, tak vědec zapisovateli řekl: „Škrtni to!“ Ale když dostali odpověď: „Tady se slivovice pálí odnepaměti!“, tak vědec radostně vykřikl: „Zakresli to tam!“ Takto byla rekonstruována hranice Velkomoravské říše.

   Takže opravdu, na Moravě můžete získat dobré, kvalitní vzorky, ale pozor, na jakých espézetkách přijedete 8-) Znáte to, tři druhy alkoholu: 1. Dá sa. 2. Nedá sa. 3. Dá sa Pražákóm 8-)

   Já tu byl na nákupech, a hned si šli prohlédnout moje auto. Já mám značku „U“, tedy Ústecký kraj. Ti nevěděli, kde to je, tak se hned ptali: „To je u Prahy“? Když jsem řekl, že ne, tak řekli: „Dobrá, tak tři sta za litr, jinak by to bylo za pět set“.

   Takže buďte opatrní, co pijete, a dobře vybírejte! Najděte si dobrý zdroj a nevěřte obchodům, já nevím, jestli do nich ještě vůbec chodí nějaké státní kontroly?! Nebo jestli se věc neodbude pokutou a jed z polic nezmizí?!

   Pamatujte si pravidlo: Čím kvalitnější a silnější je alkohol, tím ho vypijete méně, protože chuťově Vás uspokojí. Čím slabší a méně kvalitní alkohol, tak ho vypijete více, protože pořád Vám tam „něco schází“ a hledáte tu chuť...

   To byl tvrdý alkohol, co pivo? Já si pamatuji, že za starého režimu lahváč vydržel asi tak pět dní v ledničce, pak se tam tvořily nějaké bublinky a zkazilo se. Bylo to „živé“ pivo, které obsahovalo nějaké užitečné bakterie na trávení, pro střeva. Dnes má lahváč dobu trvanlivosti několik měsíců... Zase chemie.

   My jsme na učňáku chodili na praxi do jednoho pivovaru, dělníci tam měli vždy naražený sud a dávali nám jako mladým učňům napít. Nedávno jsem se tam zastavil zavzpomínat, v podnikové prodejně jsem si koupil pivo, napil se a už to samozřejmě bylo chuťově někde jinde... Prostě europivo. A to to byla ještě jedna z tradičních českých značek, co teprve ty plechovky podivně znějících názvů v supermarketech!

   Prostě zásada kapitalismu: Levně vyrobit, draze prodat! Ta levná výroba asi nebude nic moc.

   V mém posledním zaměstnání, tam chlapi chodili během oběda do hospody na dvě tři piva... Jednou se vrátili a já z nich cítil vodku. Řekli, že měli jen pivo. Pracoval tu kluk, který byl vyučený sládek a řekl mi, jak se to dělá v pivovarech: Vyrobí neurčitou tekutinu, polovinu doředí vodou na desítku, polovinu doředí lihem na dvanáctku a čau. To bylo to, co jsem z nich cítil...

   Proto stoupá obliba těch malých, řemeslných pivovarů: Mají to tu drahé, ale kvalitní!

   Avšak pozor: Pivo neobsahuje pouze alkohol, ale také alkaloidy chmele, konkrétně lupulin a nějaké saponiny. Ty uklidňují a uspávají. Snižují tedy pozornost. Také se na nich tvoří závislost, v Česku je daleko více lidí závislých na pivu, než na alkoholu. Viděl jsem třeba ráno u stánku s občerstvením, že se klepali pivaři, až otevřou a prodají jim pivo. Ale fakt se třásli v absťáku. Někdo jim nabídl napít se z placky vodky, než se otevře stánek, ale odmítli, počkají si prý na pivo. Pravý alkoholik by se tím uspokojil, touto nabídkou panáka, tito ne.

   Co nealkoholické pivo pro řidiče? Můj známý je abstinent a říkal, že po nealko pivu také nadýchal. Vysvětlili si to s policistou, a ten mu poradil, ať napříště po vypití tohoto nápoje počká aspoň půl hodiny. Tam je totiž obsah kolem 0,5 %, ale pozor! Taková ta sladká piva mají i 2%! Ono na nich není napsáno „nealko“, ale působí tak svým obalem, že je tam namalované nějaké ovoce a má to i takovou chuť limonády... A nezapomeňte na ten lupulin: I když má nealkoholické pivo minimální obsah alkoholu, tak pořád se při jeho výrobě používá chmel, a ten obsahuje zklidňující alkaloidy, tak ať Vás to neuspává za volantem.

   Poslední otázka: Co takové ty dostupné alkoholoměry, které se prodávají na čerpacích stanicích? To vypadá dobře, že? Ráno si nejste jistí, koupíte si to za pár desetikorun, fouknete, nic, rozjedete se a jste si jistí v kramflecích. Ale může se Vám to vymstít: Je to další kapitalistický podvod, jak z Vás vytáhnout peníze. Co tak asi může naměřit nějaká levná plastová krabička?! Policisté samozřejmě mají profesionální přístroje, které Vám to naměří přesně a podle skutečnosti, ne podle Vašeho přání 8-) Ten prodej těch malých levných měřáků na benzínkách je vlastně prodejem lidských přání, něco jako na pouti u kolotočářů...

   Co říci na závěr? Pít se má s Mírou, takže si nějakého vezměte s sebou na cesty, ať jste v pohodě 8-)

   Přidal jsem Vám sem mapu alkoholu v Evropě, abyste věděli, kde se nacházíme, ve kterém pásmu 8-)