Francie

   Tak Francie není mezi karavaňáky až zas tak hodně oblíbená, jako třeba Španělsko nebo Itálie, na těch různých cestovatelských webech je tu o ní jen něco málo, hlavně něco o průjezdu právě do toho Španělska, ale podíváme se na ní:

   Etnicky nejsme od Francouzů až zas tak moc vzdáleni, odsud k nám do střední Evropy přišli Bójové, tedy i my i oni jsme částečně Keltové. V době laténské existovaly obchodní cesty mezi Francií a Čechami, byly tu tedy vzájemné styky. Např. zajímavostí je, že ve Francii je řeka Isère a u nás Jizera, což je ten a samý název. Savojské Alpy pak byly podle historiků nejzápadnější oblastí Evropy, kam došli během stěhování národů Slované...

   To, že máme s Francouzy něco společného, o tom svědčí podobný humor, hodně francouzských komedií se přeložilo do češtiny, my se na ně díváme a smějeme se tomu, chápeme to. Oproti tomu třeba německý vtip nemusíme pochopit, nebo Poláci nechápou české filmy: Jako my říkáme „je to pro mne španělská vesnice“, tak Poláci říkají „je to pro mne český film“...

   Co nás od Francouzů liší je to, že Galie se stala římskou provincií, Čechy ne. Takže oni byli romanizováni a jejich země šla jiným vývojem...

   To, co bude problém ve styku s Francouzi, to je rozhodně jazyk: Oni odmítají učit se anglicky, a vůbec jakýkoliv cizí jazyk. Kvůli vzájemné blízkosti s Německem dost Francouzů umí německy, ale odmítají to přiznat. Pokud na ně chcete vyrukovat s němčinou, první co musíte říct je, že nejste Němci. Pak se teprve uvolí s Vámi komunikovat.

   Čeština má hodně slov z francouzštiny, ať už díky Napoleonovo tažením skrze Čechy, nebo ta slova přišla k nám přes němčinu. Jsou to slova jako kamarád, triko, almara, paraple, marod, dalamánek, galymatyáš apod., ale v komunikaci Vám to nijak nepomůže 8-)

   Co země? Jako je tu krásná příroda a nějaké historické památky, to jo, ale jinak je to tu šílené, o tom za chvíli...

   Jídlo? Tak jasně, francouzská kuchyně je vyhlášená po celém světě. Dá se tedy zajít do restaurace. Obchody: Byl jsem tu v perfektních sýrárnách, na trzích je perfektní ovoce a zelenina: Holt už je to jižní země. Co je blbé, že tu neseženete náš klasický chleba, jsou tu jen bagety a takové ty bílé chleby. Pokud jste závislí na českém chlebu, kupte si ho buď doma nebo cestou v Německu. Pití: Je to vinařská země, takže víno mají jak dobré, taky bych řekl i levné, ono čím více něčeho vyrábíte, tak to tlačí cenu dolů... Ale jsou tu samozřejmě nějaké extra značky, hodně drahé. Jsou tu výborné koňaky, to víme, možná Vás překvapí, ale pálí se tu všelijaký alkohol, takže třeba mně tu chutnala hruškovice, která se třeba v Německu nebo Rakousku nedala pít... Pivo jsem tu zažil hodně levné, dalo se to pít.

   Tak co ta země, pokud nepočítáme ty přírodní a historické skvosty? Je to tu hrůza, hodně kriminality, nepořádku. Můj švagr sem jezdil kamiónem, říkal, že mu pořád pod plachtu lezli migranti, pokud by to udělali tak, že on o tom nevěděl, stejně by ho Policie zatkla za převaděčství, nevěřili by mu, že si je tam neschoval záměrně. Pořád musel kontrolovat plachtu, ale když víte, že oni mají u sebe nože...

   Když čtu časopis o karavaningu, tam jsou příběhy lidí, kteří byli vykradeni, jak když se šli projít a vrátili se k vyčarovanému karavanu, tak byli vykradeni i během spánku...

   Na prodejně příslušenství mi prodavačka vyprávěla: Jeli sem s manželem k moři a přijeli do nějakého města, kde hned u pláže parkovala celá řada karavanů: Postavili se do řady, vzali plavky a šli si na chvilku skočit do vody, auto dobře zamkli. Za pět minut se vrátili a byli vykradeni nejen oni, ale celá ta řada karavanů: Jeden zloděj odmykal, druhý to proběhl a hotovo.

   Na nějaké cestovatelské skupině na facebooku jsem četl: Dvě holky se rozhodly navštívit Paříž a ptaly se ostatních na tipy, kam zajít, co vidět... Odpověděl jim nějaký černoch, perfektní češtinou, cituji: „Já tu žiji mnoho let a moje rada je: Nejezděte sem!“ 8-)

   Co moje osobní zkušenosti? Já jsem tady byl hned po revoluci, začátkem 90. let třikrát, a už tehdy mě to odradilo, dnes to tam musí vypadat ještě hůře...

   Tak první, co mě zarazilo: Tehdy řekl Havel v televizi, že za komunistů jsme museli žít v králíkárnách, tedy v panelácích, ale za kapitalismu bude mít každý svůj dům. Když jsme přijeli do Francie, co jsme tu viděli? Paneláky samozřejmě. Byla tu sídliště, kde to vypadalo jako u nás v Chánově. Takže kapitalistický zázrak se tu nekoná. Ani na Západě, ani u nás: Dnes jsou ty byty v panelákách velice ceněné a hodně lidí místo ve svém domě, tak spí v garážích, pod mostem a v lese ve stanech, nebo si kopou zemljanku...

   Kamarád sem jel někdy v létě na sběr vína a říkal, že ti vinaři měli svoje zemědělské družstvo, takže si také nemyslete, že JZD byl komunistický vynález a je to dnes nějaký socialistický přežitek, ve světě to normálně funguje...

   V zemi je nějaká tolerance na alkohol za volantem, ale asi si to místní vysvětlují po svém, já tehdy jezdil stopem a dvakrát mě vzali úplně ožralí řidiči, jednou úchyl, jen jednou slušný Francouz a pak nějací Arabově, s nimi to bylo v pohodě. Jinak mě spíše brali Němci, co sem jeli a dvakrát jsem si stopl český autobus. Ještě že jsem tehdy nic neměl, ten jeden autobus, když šli účastníci zájezdu na pláž, tak tady úplně vykradli...

   V Paříži jsme jeli někam metrem, to bylo něco: Všude nachcáno, nasráno, nablito, váleli se tu bezdomovci. Nedávno jsem viděl dokument o Vladimíru Menšíkovi, ten herec: On měl těžké astma a musel si během vystoupení píchat nějaké injekce, aby mohl dýchat. Tady říkali, že to astma dostal během dovolené právě v tom pařížském metru. Já se tomu nedivím.

   My jsme sem tehdy jeli jako mladí a bezstarostní (asi spíše blbí), spali jsme v parku u Eiffelovy věže ve spacákách. Sem v noci chodili černoši a Marokánci a okrádali lidi, ono jich tu spalo celkem dost i jiných dobrodruhů. Dávali jsme si pasy a peníze k nohám, oni prohmátli batohy a nic nenašli... Pak na to přišli, tak nožem rozřízli ty spacáky a vybírali to zespod. Jeden kluk se vzbudil a vyrušil je, tak ho tím nožem zabili a jeho přítelkyni také, aby nekřičela.

   Ve městě jsme v parku viděli na lavičkách sedět hezké holky, ale píchali si injekce. Kamarád řekl, že se jich zeptá, jestli by mu dali ochutnat heroin. Ony mu odpověděli, že to nejsou drogy, ale hormony. Byli to kluci. Pak jsme pokračovali do města: Bylo tu strašně prostitutek, už na tu dobu hodně levných, to jsou zkrachovalé existence. Bylo tu extrémně veřejných domů, před nimi stáli ne vyhazovači, ale vhazovači: Dva chytili mého kamaráda a násilím ho vlekli dovnitř. Bránila ho jeho přítelkyně, ale ti jí odstrčili. Zachránilo ho jenom, že jim řekl, že nemá peníze, tak ho pustili. Další procházka Paříží bylo neustálé přeskakování odpadků a psích hoven (a asi i lidských).

   Nakonec jediná dobrá naše zkušenost tady byla s Afričany a s Turky: Afričané nás vzali do squatu, abychom nespali v tom parku a Turci nám dávali po zavíračce jídlo, které nestihli prodat. Jestli se chcete vyvarovat problémů s migranty, tak jedna rada, jak to dělám já, ve všech zemích: Jdu přímo mezi ně, řeknu že jsem cizinec, oni většinou nenávidí místní obyvatele. Pak se o Vás postarají a nedotknou se Vás.

   Přesně to se mi stalo v Nice: Přijeli jsme stopem, bylo léto, tak jsme spali přímo vedle pláže pod širákem. Ráno jsme se vzbudili a kolem nás do kruhu leželi a spali Alžířané. Začali se probouzet a já se jich ptal, co to znamená? Řekli mi, že nás viděli a že je tu hodně úchylů a zločinců, tak nás chránili svými těly. Přinesli nám snídani a takto se o nás starali celý týden. Tehdy nebyly žádné toiky, a když jsem potřeboval na záchod, vzal mě jeden ten Arab do baru ve městě a domluvil mi to jít na záchod. Než jsem se vrátil, už jsem tu měl natočené pivo...

   Jinak k těm záchodům: Ty jsou tady u pobřeží často takové ty turecké, ne evropské... Je to i v Itálii a Řecku, abyste si nemysleli, že jsou jen v Turecku a dalších muslimských zemích...

   Kámoška, co tu byla se mnou, tak se spálila na slunci a otekla, nevešla se ani do plavek ani do svého oblečení, tak si lehla nahá na slaměnou podložku a přikryla se ručníkem. Když se vraceli Arabové, pomyslel jsem si, že to je konec, teď mne svážou a jí znásilní. Ti, když jí viděli, vyděsili se a hned běželi do města, kde jí koupili oblečení, které jí bylo.

   Jak uběhl týden, oni řekli, že musí do práce, dělají na turnusy týden práce/týden volna. Ale že prý řeknou bratrancům, kteří teď nastupují volno, ať sem přijdou a starají se o nás. Ti nás také poslední den hodili na babetách na výpadovku na stopa. Od pláže to bylo 15 kilometrů...

   Od té doby jsem tu nebyl a ani to neplánuji: Jako před těmi 35-ti lety to byla hrůza, všude zloději, úchylové, bordel... Jak to tam asi musí vypadat teď, když do země najelo ještě více těch migrantů...

   Takže moje hodnocení: Ne. Nejel bych a ani bych to nikomu nedoporučil.