Spaní v obytném voze
......................
Napřed se potřebujete nějak zklidnit, okamžitě Vám nepůjde usnout, budete potřebovat nějaký "přechodový rituál". Proto je vhodné jít si lehnout ještě dříve, než chcete doopravdy spát, aby Vaše tělo mělo čas na zklidnění.
Tady pomáhá právě to teplo, v autě si zatopit (ale vyvětrat na noc), dát si teplou sprchu nebo alespoň umýt nohy. Já jdu třeba večer do sauny, po ní jsem malátný a připravený jít spát. Nebo si zaplavu, po půl hodině v bazénu jsem také jako omámený...
Dále někomu pomůže najíst se. Pak různé nápoje: Někdo si dá pivo nebo víno, ale někomu to zase brání usnout, nebo sice usne, ale spánek je nekvalitní, tak má raději třeba bylinkový čaj. Ale může Vás to probudit v noci, že potřebujete na záchod.
Tma: Ta podporuje spánek, proto pozor na umělá světla, hlavně z mobilu a notebooku.
Někdo si pustí uklidňující hudbu, nějakou načtenou knihu, či jinou nahrávku, nějaké povídání... Při poslechu můžete mít zavřené oči.
Telefon: Pokud se do něj nedíváte na nějaké zprávy (umělé světlo jde přes oči do mozku, kde zase vyrábí ten bdící hormon), ale telefonujete si, tak z telefonu vyzařují nějaké vlny a mě třeba uspávají: Večer zavolám manželce a dětem, a za minutu už zívám... Ale na spaní ten telefon dejte co nejdál od hlavy, někdo ho balí do alobalu: Nejen, že z něj jde nějaké záření, ale budou Vám pípat esemesky nebo nějaká upozornění a budilo by Vás to.
Já dost usínám u knížky: Přestože si rozsvítím lampičku, tak pár stránek a jsem tuhej.
Pyžamo: Podle výzkumů, když se na noc převléknete do něčeho, v čem pouze spíte, tak to také pomáhá usnout.
Už jsem dnes psal o vlivu vůní na náš mozek: Některé vůně Vám pomohou usnout. Pamatujete na kreslený vtip o Pivrncovi, jak se v posteli rozčiluje: "Kde je můj chmelový polštářek?!" Ten se skutečně prodává a pomáhá lidem usínat. také levandulový a další... Můžete si i sami něco dát do polštáře, třeba mýdlo, nebo vonné kuličky, či takové granule... Vše to koupíte v drogerii. Vložte to do polštáře přes den, na noc to můžete vyndat, aby Vás to netlačilo do hlavy. Já dávám různé takové prostředky i do přihrádek s oblečením...
Vůbec nejlepší vůně je v borovicovém lese: Tady, když si zaparkujete a pootevřete okénko někde v autě, aby Vám proudila ta vůně k posteli, to je prostě bomba!
Další vědecké výzkumy ukázaly, že člověk není stavěný na to spát osm hodin v kuse, ale spíše dvakrát čtyři hodiny během dvacetičtyřhodinového dne. To by vysvětlovalo, proč se nám nedaří prospat celou noc: Někdo špatně usíná, někdo se budí v noci a někdo se probouzí ráno dříve, než by si přál... Zároveň, proč se nám chce spát po obědě: To noční probouzení není nespavost, ale že se snažíme o něco, co není vlastní lidskému tělu. Já si to určitě dělím: Něco naspím v noci a něco odpoledne...
Proč si přes den, když to na nás jde, strkat sirky mezi víčka, ať se nám nezavírají, přemáhat se a kafovat se, a potom v noci se zase převalovat na posteli a snažit se usnout? Tak se holt prospím přes den, a v noci můžu kousek popojet, nebo si něco dělat v počítači, teď je na to klid... To jsem dělal hlavně v zemích jižní Evropy, kde bylo v létě tak horko, že se vyplatilo odpoledne lehnout si a spát. Noci zase byly příjemné, dobře se jelo, nebo všude byl noční život, protože místní to tak také dělali...
Nejtypičtější příklad jsou Arabové: Ti ráno vstanou, otevřou obchody, chvilku město ožije, před polednem všechno zavřou a mají siestu do pozdního odpoledne. Navečer zase města ožívají, v noci fungují obchody, kavárny... K ránu si zase na nějakou chvíli lehnou, aby za chvíli zase otevřeli... Takže vlastně dělají po staletí to, na co v Evropě teprve přišli vědci nedávno, že se má spát dvakrát čtyři hodiny, a ne osm hodin v kuse.
Ale zažil jsem to třeba v Řecku: Lidé tak kolem sedmi večer vstali, něco si udělali doma, v deset šli do města, tady všechno fungovalo, dospělí seděli v kavárnách, děti si hrály na hřištích... Tak ve dvě ve tři v noci děti usnuly na židli, rodiče si je hodily na ramena a odnesly je domů do postele.
V Srbsku a v Bosně jsem v noci viděl otevřená kadeřnictví, lékařské a zubní ordinace, pekárny, restaurace... Ve městech bylo daleko více lidí, než přes den odpoledne.
Dále, co berte v potaz ohledně spánku: Pro nás karavanisty je také důležité, kde parkujeme: V kempu bude rachot, různé zvuky: Sem se nejezdí spát, ale pařit. Můžeme někde z cesty odbočit a zajet k lesu nebo podobně, já parkuji rád u kolejí, uklidňuje mě, jak jezdí vlaky, ale to je tím, že jsem v dětství bydlel u kolejí, tak jsem si na to zvykl. Hřbitovy: Tady nejen, že večer najdete téměř se stoprocentní jistotou místo na stání, ale je tu fakt klid. Třeba mojí ženě to ale vadí, necítí se tu.
Mně nevadí ani spát u dálnice, jak jezdí kamióny a vytváří vzdušný vír, tak se karavan příjemně houpe... No a když se Vám povede zaparkovat u nějakého vodopádu, nebo u řeky, která příjemně šumí, to je paráda!
Nejde jen o to, dobře usnout a vyspat se, ale i o to, jaký bude budíček: Jestli jste měli v plánu pořádně se vyspat, a ráno Vás něco vyruší, můžete být rozmrzelí... Naopak, pokud potřebujete vstát brzy, okolní ruchy v tom pomáhají... Já si ráno okamžitě otevřu okno u postele a nasávám čerstvý vzduch, který se v noci v autě vydýchal.
Takže si vše dobře naplánujte nejen s ohledem na večerní usínání, ale i podle toho, jak si představujete, že má vypadat ráno. To totiž ovlivní celý Váš další den, a tudíž i Vaši zítřejší spotřebu stimulujících látek 8-)
Jednou jsem parkoval v noci u pivovaru, kde zrovna dělali nějakou várku, ta vůně se nesla celým městem! Skvělé je to v Žatci, centru chmelové oblasti: Tady se po sklizni suší chmel a z komínů těch sušiček se line vůně po městě.