Alkohol za volantem

   Alkohol a řízení: Jak to jde dohromady? Určitě jste tisíckrát slyšeli nebo četli: „Alkohol za volant nepatří!“ Slyšeli jsme to tolikrát, že jsme tomu uvěřili, ale jak je to doopravdy? Podíváme se na to:

   Kamarádka mi vyprávěla, že její soused si udělal teprve řidičák, ale tím, že byl začátečník, nevěřil si a byl nervózní, celý rozklepaný, když sedal za volant, a dělal chyby. Musel si dát panáka, aby nebyl ve stresu a pak řídil dobře.

   Jsou státy, kde toto chápou a je tu povoleno malé množství alkoholu v krvi za volantem. Např. je to Německo (kupodivu, země s tak striktními pravidly a zákony, ale to by nasvědčovalo, že je pravda, že s trochou alkoholu se jede lépe, protože tady mají fakt propracované ty zákony). Ale Německo je spolková republika, každá země může mít jiná pravidla?! Já to zažil v Brandenbursku. Raději si ověřte, že to platí i v té zemi, kam míříte...

   Alkohol může tedy člověku pomoci uvolnit se a překonat stres, také pomoci zvládnout náročné situace. Můžete mít delší výdrž, větší pozornost na detail apod. V Sovětském svazu během perestrojky byl zakázán prodávat v kantýně na pracovišti alkohol dopoledne do určité hodiny, a výsledek toho byl, že se zvětšil počet pracovních úrazů. Pak ten zákaz zrušili a míra úrazovosti zase klesla. Takže je to celkem změřené...

   Tradiční zemí, kde dlouho byla povolena určitá míra alkoholu za volantem, byla Francie, nevím jak dnes? Ty zákony se časem mění a je třeba si to vždy ověřit před cestou.

   Další země, kde jsem zažil ten zákon o toleranci, to byla Bosna a Srbsko.

   Např. v Srbsku mi měřili alkohol, ale ne tak, že dýchnu do balónku, ale měřili mi to detektorem v kabině řidiče. To proto, že něco málo jsem mohl mít nadýcháno, to je v pohodě, ale pokud bych pil více, než povoluje zákon, šly by ze mne nějaké výpary, a ty oni zjišťovali. Tímto přístrojem se to myslím jeden čas zjišťovalo i u nás, ale lidé se ohrazovali, že přístroj zaznamenává výpary z kapaliny do ostřikovačů, tak se od toho upustilo...

   Pak jsou země, kde by nikoho nenapadlo Vám měřit při silniční kontrole míru alkoholu v krvi, protože tady se obecně nepije. Třeba takové Turecko nebo Albánie. Tady jsem sice alkohol v obchodech viděl, ale byly to zaprášené láhve, nikdo na ně nesahal. Prostě to nemají v sobě, tak jako my, slovanské národy 8-) Naopak tu prodávají jiné věci: My jsme byli v Turecku s manželkou v pekárně a ona požádala prodavače, ať jí podá dvě koblihy se zrníčky čokolády. On jí řekl, že to není čokoláda, ale hašiš 8-)

   Jeden český politik vyprávěl, že byl u přátel někde v Rakousku, kde je hodně vinic. Večer prý zašli do sklípku a ráno prohlásil, že počká, než to z něj vyprchá, kdyby ho stavěla policie. Majitelé sklípku mu řekli, že v tom regionu by si žádný policista nedovolil měřit alkohol. Prostě s tím počítali... Zákon je jedna věc, kulturní zvyklosti daného regionu druhá...

   Zajímavá je Gruzie: Tady funguje státní služba: Když se připijete, zavoláte na sebe policii. Přijedou dva policisté, jeden si sedne k Vám do auta a odřídí to za Vás, kam si řeknete. Ten druhý jede v policejním voze za Vaším autem. Až dorazíte do svého cíle, policista který Vás vezl, si zase přesedne do služebního vozu a oba odjedou. Je to bezplatná služba. To je proto, že tady se žije z turismu a turisté navštěvují vinárny. V této zemi jsou nejstarší vinice na světě a i samo slovo "víno" je z gruzínštiny (Gvino).

   Mimochodem, já jsem znalec vína: Dokáži rozeznat červené od bílého 8-)

   Pak jsou (nebo je 8-) země, kde je úplně jedno, jestli pijete nebo ne, protože tak jako tak zaplatíte pokutu za řízení pod vlivem. To je Ukrajina: Když jsem tu byl, můj spolujezdec který to tu znal, mi říkal, ať jsem hodně opatrný, že hodně lidí tu jezdí opilých. Vše se řeší pokutou, nikomu nevezmou řidičák: Policie je málo placená, tak si potřebuje přivydělat bokem... Měl jsem v práci mistra, který byl na Ukrajině kdysi s nějakou geologickou expedicí. Vyprávěl, jak ho zastavila policie, dali mu dýchnout do plechového hrnečku, přičuchli k němu a prohlásili, že pil. On oponoval a trval na tom, ať mu dají dýchnout do balónku. Ten prý nemají a je jasné, že pil, ať zaplatí. Podobný zážitek mi vyprávěl můj bratr, který tu byl se skupinou motorkářů: Zastavila je policie a prohlásila: "Pili jste, zaplaťte!" Oni namítali, že nepili, ať je změří, oni, že nemají přístroje, ale že je jasné, že pili a že musí zaplatit.

   V našem prostředí se alkohol užívá spíše večer, někdo má ve zvyku si dát před spaním "šláftruňk". Mně to fungovalo do nějaké doby, pak se mi to obrátilo v těle a alkohol mi začal fungovat obráceně, nakopává mě. Takže jej piji spíše, když potřebuji zůstat vzhůru. To je věkem, jak se člověku mění metabolismus. Podobně po kávě se mi chce spát...

   Alkohol na večer má tu nevýhodu, že obsahuje cukr, který se od určité odpolední hodiny už blbě vstřebává a mění se tak v tuk, který se usazuje na břiše. Hodně řidičů, kteří si právě netroufnou něco vypít přes den a dají si večer, tak je to na nich vidět... Jsou země, kde se pije ráno: Já si dal v Srbsku po ránu někde kávu a přinesli mi k tomu slivovici. Namítl jsem, že jsem si ji neobjednal a číšník mi vysvětlil, že pokud chci kávu bez alkoholu, musím říct „vdovskou“ - Tedy káva vdova, bez manžela 8-) Přísedící mi řekli, že po ránu je slivovice nejlepší. Vzpomněl jsem si na ty naše moravské babky, které, když se jich ptají novináři, jak to dělaly, že se dožily sta let, tak řekly přesně toto: Slivovice po ránu! Bohatí lidé prý pijí ke snídani šampaňské 8-)

   Když jsme jednou s kamarády v Žilině vystoupili z nočního vlaku a čekali na první autobus do hor v nějakém bufetu, pozorovali jsme, jak sem místní chodí v pět ráno na vodku nebo borovičku. Tehdy jsem to nechápal... Ale když si vybavuji, jak to bylo u nás za socialismu, že v půl šesté se stavovali chlapi v bufetu na pivo (spíš dvě 8-), rohlík a dršťkovou polévku před tím, než šli do podniku... Až ta nová doba zavedla ty kontroly na pracovištích, to udělali noví majitelé těch fabrik... Naše národní tradice se liší od kapitalistických zvyklostí...

   Takže tady je nebezpečí, když máte přes den chuť, a nemůžete kvůli zaměstnavateli nebo kvůli dopravním předpisům, tak večer si to vynahradíte a vypijete toho hodně. Stejně, jako kdo se přes den nemohl najíst, tak to večer do sebe láduje...

   Takže to by zase ukazovalo, že ty země, které povolují určitou míru alkoholu přes den, to dělají lépe: Dáte si na chuť, neodkládáte to na večer, a neklepete se pak na to a nepřeženete to... Je fakt, že v těchto zemích jsem skoro neviděl opilé lidi.

   Když se bavíme o vztahu řízení vozidel a alkoholu: Četl jsem statistiku, která spočítala, která povolání mají nejblíže k alkoholu. Na prvním místě byli učitelé (stres z dětí), a hned na druhém místě právě řidiči z povolání. Také to tu vysvětlovali: Profesionální řidič si přes týden netroufne se napít, a jak začne víkend, tak si to vynahradí. Asi znáte úsloví: "Pátek, řidičů je svátek".

   Když jsem psal o tom, že v určitou denní dobu, nebo v určitém věku, se alkohol zpracovává lépe nebo hůře, podle toho, kolik je hodin nebo kolik je Vám let, tak ve hře je více faktorů: Nejen, jak jste spali, co jste jedli, kolik jste toho vypili atd., ale četl jsem, že spalování alkoholu ovlivňuje např. v jakém jste se narodili znamení zvěrokruhu (ryby, na ně to působí nejvíce), v jaké fázi je Měsíc, jestli dorůstá nebo ubývá, v jakém souhvězdí se nachází Slunce a Měsíc (zase v souhvězdí ryb je to kritické) atd.

   My sami jsme si toho všimli v mládí, když jsme ještě s partou přátel chodívali pravidelně na pivo: Jeden kamarád řekl: „Někdy dám sedm a jsem v pohodě, někdy dvě a jsem na kaši“